Znát tuhle tichou krajinu,
hnát list teplým vzduchem,
tiš plavat v přílivu,
rozhrnout zem těžkým pluhem.
Ze slunečních paprsků splétá copánky,
barvou natírat starý plotek,
dívat se smutně do dálky,
světu smát se, jak malinký šotek.
Tak tohle všechno umí láska,
ta prapodívná kráska.
Tak tohle všechno dělá štěstí,
ten mužíček s pevnou pěstí.