close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

21. kapitola 1

10. ledna 2008 v 17:08

21. kapitola - Příběh tří bratrů

Harry se otočil a podíval se na Rona a Hermionu. Vypadalo to, že žádný z nich Xenophiliovi neporozuměl.

"Reklivie Smrti?"

"Ano," řekl Xenophilius.

"Vy jste o nich neslyšeli? Vlastně bych neměl být překvapený. Věří tomu jen opravdu velmi málo kouzelníků. Vzpomeňte si na toho mladíka z vaší svatby," pokývl k Ronovi, "který mě napadl, jen proto, že jsem si jen tak pro legraci udělal symbol, který je známý u temné magie! Taková neznalost. Na relikviích není nic temného - tedy, alespoň ne v tom nejhlubším smyslu. Používají se prostě k tomu, aby dodaly majitelům moc, která jim nějak pomůže."

Hodil si pár kostek cukru do Gurdyrootova extraktu a upil.

"Omlouvám se," řekl Harry, "ještě tomu vážně moc nerozumím."

Aby dostál zdvořilosti, zavdal si také jeden lok z poháru, ale okamžitě ztuhl - extrakt byl tak odporný, jako kdyby pil nějakého rozemletého strašáka, dochuceného Bertíkovými fazolkami tisíckrát jinak.

"Jsem rád, že hledáte Relikvie Smrti," Xenophilius zamlaskal rty a zjevně tak oceňoval Gurdyrootův extrakt.

"Ale co to ty Relikvie smrti vůbec jsou?" optala se Hermiona.

"Předpokládám, že znáte příběh tří bratrů…"

"Ne," odvětil Harry, ale Ron spolu s Hermionou vyhrkl "Ano!"

Xenophilius vážně pokýval hlavou.

"Tak tedy… pane Pottere, celý příběh tří bratrů začíná…moment, někde tu mám kopii…"

Začal se rozhlížet po místnosti, po štosech pergamenů i po knihách, ale Hermiona ho zadržela.

"Počkejte, pane Láskoráde, já tu mám taky jeden výtisk," prohlásila a vytáhla ze své malé obroubené tašky Příběhy Barda Beedla.

"Originál?" zeptal se poněkud ostře Xenophilius a když mu přikývla, řekl jí: "Tak fajn, přečtěte ji nahlas. Je to jeden z nejlepších způsobů, jak něčemu porozumět."

"Er…no dobře," odpověděla nervózně Hermiona.

Otevřela knížku a Harry si všiml symbolu, který se přesunul na vršek stránky. Hermiona si odkašlala a začala číst.

"Žili byli jednou tři bratři, kteří za soumraku cestovali po jedné silnici plné zákrutů -"

"Mamka nám vždycky říkala, že to bylo o půlnoci," prohlásil Ron a protáhnul si ruce nad hlavou.

Hermiona po něm střelila nasupený pohled.

"Omlouvám se, ale myslel jsem, že pokud by byla půlnoc, bylo by to strašidelnější," řekl Ron.

"No jasně, my vážně potřebujeme mít ještě větší obavu bát se o naše životy," vyhrkl Harry, než se stihl zarazit.

Nezdálo se, že by Xenophilius dával pozor, prostě zíral na oblohu z okna ven.

"Pokračuj, Hermiono."

"Jednou přišli bratři k řece, která však byla příliš hluboká, aby se dala přebrodit a také moc dravá k tomu, aby se dala přeplavat. Ať tak či tak, bratři ovládali magické umění a tak zamávali jednoduše svými hůlkami a vykouzlili přes zrádnou vodu most. Byli asi v půlce cesty, když jim zablokovala cestu postava s kápí. A v tom na ně smrt promluvila -"

"Promiňte," prohodil Harry, "ale promluvila na ně Smrt?!"

"To je jen pohádka, Harry."

"Ahá, omlouvám se. Pokračuj."

"…A v tom na ně Smrt promluvila. Zlobila se, že byla ochuzena o tři nové oběti, poutníci se většinou snažili řeku přeplavat. Ale mazaná Smrt se nevzdávala. Začala blahopřát bratrům za to, že se jim kouzlo tak povedlo a prohlásila, že když se jí tak chytře vyhnuli, dá každému nějakou odměnu.

A tak nejstarší bratr, který měl bojovnou povahu, žádal o hůlku, která by byla nejsilnější na světě: hůlka musí vždy majiteli vyhrát souboj, vždyť je to hůlka hodná kouzelníka, který vyhrál nad Smrtí!

A tak Smrt přešla ke břehu řeky, vytvarovala hůlku z větve, která tam předtím visela a dala ji nejstaršímu bratrovi.

Pak přišel na řadu druhý muž a protože byl domýšlivý, rozhodl se, že by chtěl nad Smrtí vyhrát ještě jednou a proto požádal o něco, co by odvrátilo smrt.

A tak Smrt zvedla z hluboké řeky kámen, který dala druhému bratru a řekla mu, že kámen má nyní sílu, aby vrátil život nějakému mrtvému.

A potom se Smrt zeptala, co by si přál nejmladší z bratrů.

Nejmladší z bratrů byl nejskromnější a také nejmoudřejší a Smrti nevěřil. A tak požádal o něco, co by mu umožnilo procházet životem a s čím by se mohl stát před Smrtí neviditelným.

A tak mu Smrt, ač velmi nerada, předala neviditelný plášť."


"On dostal od Smrti neviditelný plášť?" přerušil ji opět Harry.

"No, tak se mohl tajně připlížit k lidem," řekl Ron. "Občas na ně, když se nudil, zamával rukama a zaječel, anebo…ups…promiň, Hermiono."

"Pak Smrt poodstoupila stranou a nechala tři bratry, aby mohli pokračovat ve své cestě.

Mluvili spolu o podivném dobrodružství, které zažili a obdivovali dary, které dostali od Smrti. A protože měl každý z bratrů svůj vlastní cíl, rozhodli se, že se rozdělí.

První bratr byl na cestě déle než týden a dorazil do vzdálené vesničky, ve kterém vyhledal kouzelníka, se kterým měl kdysi spor a dali se na souboj.
Samozřejmě, protože měl nejsilnější hůlku na světě, souboj vyhrál. Opustil svého nepřítele, který nyní ležel na podlaze a vydal se k hostinci, ve kterém se začal vychloubat, jakou že to má vlastně hůlku, že ji dostal od samotné Smrti a že ho dělá nepřemožitelného.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama