Už nebaví mě hrát Tvé hry
čekat doma, až mi zavoláš.
Snad víš, jak mě bolí,
když má slova nevnímáš.
Z mraků padá déšť.
Ty ještě se mě dotýkáš,
Ale to co jsi mi říkával,
už mi dávno neříkáš.
Tak ptám se sama sebe
co mi můžeš vlastně dát,
jak dlouho ještě vedle sebe
na lásku budem si hrát?
Naposled se mi povídej do očí,
hledej tam cos hledával a když
hlava se nám zatočí,
tak můžem spolu hrát to dál...