Je noc a já nemůžu spát,
venku sněží a já zasněně hledím
z okna a vzpomínám.
Na ten den, kdy poprvé
za mnou přišel a řekl
jsi skvělá.
Tvý a nědý oči mě okradly o můj rozum
vzpomínám jak jsi
mě poprvé vzal do náruče a já se ti smála.
Myslela jsem, že tohle
štěstí bude věčné.
Roztálo tak rychle
jako když vločka spadne na zem.
Já přemýšlím proč se to stalo.
A tolik bych chtěla čas vrátit zpět.
Nejde to a to není fér...